Jsme to, co jíme – heslo omílané stále dokola. Heslo, které všichni známe, leč často velkoryse pomíjíme. Strava na nás má ohromný vliv, což vám ukážeme v následujících pěti bodech. Je mléko opravdu zdraví prospěšné, předchází fluor zubnímu kazu, a proč nás v létě nejlépe ochladí horké nápoje? To (a něco navíc) pro vás s radostí vyčmuchal zvědavý psík Snoopy:
Fluorid není kamarád
Z ordinace zubaře si možná pamatujete chválu, které se v rámci prevence zubních kazů dostávalo fluoru/fluoridu (fluorid sodný). Nezaslouženě. Možná vás překvapí, že fluorid býval jedním z nejúčinnějších jedů na krysy. Navíc jedem kumulativním, který se v lidském těle v průběhu života hromadí a škodí průběžně. Nezávislé vědecké důkazy a výsledky již několik desítek let opakovaně potvrzují škodlivost fluoridu hned v několika ohledech. Podle různých studií tato látka zkracuje život, zvyšuje riziko rakoviny, vede k osteoporóze, je původcem řady duševních poruch a dokonce ovlivňuje naše chování. Největší paradox? Zatím nebyla vypracována jediná přesvědčivá vědecká studie o reálném přínosu fluoridu v boji proti zubnímu kazu! Proč tedy vědci najednou začali tuto látku bez důkazů propagovat jako ideální pro prevenci dentálního zdraví? Proč se fluoridem začaly obohacovat nejen zubní pasty, ale i voda ve vodovodní síti? A proč se to stále děje? To nám také není jasné. Ale zachovejte klid, jen žádnou paniku. Samozřejmě se vám nic nestane, budete-li pít vodu z kohoutku. Množství fluoridu v ní je totiž naštěstí minimální. Trh přesto zájemcům nabízí také bezfluoridové alternativy. K dostání jsou speciální balené vody i netoxické zubní pasty. Zatímco každodenní nákup balené vody bez fluoridu považujeme za zbytečný (a velmi drahý), investici do zubní pasty bez fluoridu vzhledem k minimálním dodatečným nákladům doporučit můžeme.
Zdravotní patálie? Nemáte potravinovou alergii?
Třiapadesátiletá žena z Prahy, kvůli ochraně soukromí jí říkejme třeba Patricie, měla řadu zdravotních problémů. Zvýšený cholesterol, vysoký tlak a pálení žáhy. Špatně spala, chrápala a cítila se permanentně unavená. K tomu trpěla chronickou zácpou, osteoporózou, bolestmi hlavy i kloubů. Navíc měla neustálou chuť na pečivo a na sladké. Když si s ní doktor nevěděl rady, poslal jí k nutričnímu specialistovi. Ten jí vyšetřil a konstatoval diagnózu: podezření, že Patricie trpí přecitlivělost í na určitou potravinovou složku. Jeho doporučení? Vyřadit z jídelníčku kukuřici, mléčné výrobky a pšenici. Postupně je pak do jídelníčku vracet a tak zjistit, co je oním alergenem. Tímto způsobem Patricie zjistila, že jde o kukuřici. Přestala jí jíst a výsledky se dostavily: Již po 4 týdnech zmizely bolesti zad a kloubů, zácpa byla hudbou minulosti. Po osmi týdnech Patricia překypovala energií, zhubla přes 7 kilogramů a chuť na sladké jí opustila. Dnes je o více jak 10 kg lehčí a cítí se jako znovuzrozená. Za tolika problémy stála potravinová intolerance. Taková je síla stravy…
Margarín a další transtuky zvyšují agresivitu (mimo jiné)
Podle aktuální nezávislé studie University of California jsou transtuky viníkem vzrůstající agresivity. Kromě margarínu se transtuky, které vznikají procesem hydrogenace z rostlinného tuku, vyskytují i v řadě dalších potravin. Najdeme je třeba v hranolkách, sušenkách, chipsech nebo rybích prstech – zkrátka ve většině zpracovaných potravin. Agresivitou přitom výčet negativ těchto potravin nekončí. Podle odborníků by podíl transtuků neměl dlouhodobě přesahovat 3 % z celkového denního příjmu potravy. V opačném případě se riziko rakoviny zvyšuje až o 50 %. Pro představu: Za den si dáte 700 gramů jídla, transtuky by neměly tvořit víc 3 %, tedy nějakých 7 gramů. Rizikovou hranici přitom pokoříte děsivě snadno. Stačí si dát porci hranolek nebo balení sušenek. Transtuky stojí podle odborníků také za nadváhu, vyšší hladinu špatného cholesterolu a zvyšují riziko cukrovky. „Právě jsem začal Koblížkovou dietu, takže se nemám čeho bát?,“ ptá se zvědavě psík Snoopy. Ale Snoopy, Koblížky jsou transtuků plné! „Nevadí, tak si dám pizzu,“ odvětí se stoickým klidem. Ach jo…
Horké nápoje vaše tělo ochlazují
Abychom nebyli jen negativní, podělíme se s vámi o tento Snoopyho praktický poznatek. V parném létě už nesahejte po chlazené minerálce nebo ledovém čaji. Místo toho si dejte horký čaj nebo kávu. Ne, nemáme úpal. Může to znít zvláštně, ale lidé v zemích s teplejším klimatem si ve vedru nedávají tyto tekutiny nazdařbůh. Vědí, že tak tělo přepnou do chladícího módu. Namísto boje proti přirozenému chlazení organismu tento důmyslný systém chytře využívají. Když se napijete chlazeného drinku, receptory v ústech tuto informaci předají mozku. „Au, to to studí!“ řekne si mozek, který to vyhodnotí jako signál, že není třeba dále snižovat tělesnou teplotu. Zato když si dáte horký nápoj, začne se mozek čertit nad návalem horka a bleskově iniciuje ochlazování vašeho organizmu.
Kravské mléko nám podle řady studií spíše škodí!
Proč? Hlavním problémem je laktóza, respektive její trávení. Zhruba 75 – 80 % světové populace s tím má problém. Nejlépe je laktóza snášena v severských zemích (jen 15 – 25 % obyvatel severní Evropy jí nesnese), nejhůře v Africe či Asii (přes 95 % intolerantních na laktózu). Laktózu snášíte? Stále můžete mít alergii na některou mléčnou bílkovinu, např. Kasein (alergií na něj trpí asi 2 % světové populace). Nevadí vám ani ten? Pak vás přesto nejspíš nepotěšíme. Ačkoli kravské mléko pijeme především kvůli doplnění vápníku, může paradoxně působit pravý opak. Důvod? Vápník v kravském mléku není pro člověka dokonale stravitelný, neboť je vázaný na kaseinové bílkoviny. Konzumací pasterovaného mléka navíc dochází k nežádoucímu okyselování krve, přičemž k neutralizaci tělo využívá vápník uložený ve vašich kostech. Místo obohacení organizmu kalciem jsme o něj paradoxně ochuzování! Nevěříte? Věřte: Dnes už i Světová zdravotnická organizace (WHO) přitakává a upozorňuje, že „…konzumace živočišných bílkovin negativně ovlivňuje příjem vápníku a jeho rovnováhu v těle.“ Psík Snoopy souhlasně pokyvuje: „Mléko nechte koťatům!“
