Onemocnět však můžete v každém ročním období a existují dokonce nemoci, jejichž výskyt je výrazně častější v létě. Na co si dát pozor, abyste si zbytečně nekazili dovolenou maroděním? Níže přinášíme seznam několika zdravotních problémů, které vás mohou v létě postihnout, a taky způsoby jak jim předcházet, případně minimalizovat jejich dopady.
Úpal, úžeh, přehřátí organismu
V létě nás to láká na sluníčko. Aby taky ne, když nás svými paprsky provází prakticky po celý den a navíc víme, že to takhle nebude věčně. Vystavovat se přímému slunečnímu svitu příliš dlouho bez ochranných pomůcek nicméně může být nebezpečné. Náš organismus se totiž může snadno přehřát. Úpal a úžeh se velmi často zaměňují, protože mají takřka totožné symptomy a pro laika tedy není snadné je od sebe rozlišit. Úžeh je přehřátí mozku, k němuž dochází, pokud je člověk dlouhodobě vystaven pobytu na slunci bez pokrývky hlavy a dostatečné hydratace. Úpal je celkové přehřátí organismu, k němuž dochází v důsledku dlouhodobého pobytu v horkém prostředí. To znamená, že zatímco úžeh si snadno uženete celodenním opalováním, k úpalu vám stačí celodenní jízda v autě bez klimatizace na slunci.
V prvotní fázi se oba zdravotní problémy projevují obdobně. Postiženého bolí hlava, má horečku, je mu špatně od žaludku, případně i zvrací, jeho kůže je suchá a zarudlá. V těžších případech se mohou přidružit ještě další komplikace. V obou případech je nicméně nutné dotyčného ochladit, zajistit mu klid a dostatečný příjem tekutin. Pokud je jeho stav vážný, neváhejte vyhledat lékařskou pomoc.
Spáleniny od slunce
Že si čas od času přivodíme nějakou tu spáleninu při vaření nebo třeba žehlení, je celkem normální a snadno se z toho vzpamatujeme. Popálení od slunce bývá nepříjemnější a často i bolestivější, protože mnohdy zasáhne výrazně větší část těla. Navíc k němu může dojít, aniž bychom si to uvědomili, dokud už není pozdě. Opalováním si přitom můžete přivodit popáleniny prvního i druhého stupně. Lehčí forma popálení se projevuje zarudnutím kůže, svěděním a pálením, při těžší se na kůži mohou objevit drobné puchýřky naplněné tekutinou.
Popáleninám se dá do značné míry předcházet zvolením vhodného opalovacího krému s dostatečným faktorem. Všeobecně platí, že pokud se snadno spálíte, měli byste využít raději faktor vyšší, který v momentě, kdy se opálíte, můžete snižovat. Nezapomínejte přitom mazat zejména místa, která jsou takříkajíc nejvíc na ráně – bývají to hlavně ramena, dekolt a krk, případně nárty.
Pokud už ke spálení došlo, snažte se minimalizovat důsledky. Postižená místa zakryjte a ochlazujte, pokud máte na kůži puchýřky, nikdy je nepropichujte, abyste si do ran náhodou nezanesli infekci. K ochlazení je ideální použít přípravky s hojivými účinky. V lékárnách je dostupná široká škála nejrůznějších gelů a krémů, pokud je však nemáte k dispozici, vystačíte si i s potravinami, které se běžně nacházejí v domácnosti. Ideální je třeba studený bylinkový čaj ze směsi máty, heřmánku a zeleného čaje, velmi efektivní bývají také jogurty či kysané mléčné výrobky všeobecně. Pokud chcete jejich chladivé účinky zvýšit, doporučuje se smíchat je s nastrouhanou okurkou a trochou máty. K ochlazení můžete použít také kysané zelí, pokud ho doma v ledničce najdete, nebo aloe vera, stačí vzít kus listu a řezem potírat postižené místo.
Trávicí problémy
Léto je příležitostí k setkávání s přáteli, nejrůznějším oslavám, ovšem také k cestování a poznávání exotických chutí. Není proto divu, že mnoho z nás v létě ve zvýšené míře trpí zažívacími obtížemi. Ty mohou být vyvolány virem či bakterií stejně jako nevhodně zvolenou stravou. Pokud začnete ve větší míře konzumovat potraviny, které si za běžných okolností nedopřáváte, můžete počítat s tím, že se to na vašem zažívání projeví. Paseku dovede nadělat i zvýšený přísun alkoholu, a nemusí přitom jít přímo o kocovinu.
Viry a bakteriemi vyvolané trávicí potíže bývají důsledkem nesprávně upraveného či skladovaného jídla. Letní teploty přirozeně přispívají k rychlejší kazivosti potravin, pozor si dejte zejména na majonézové saláty, dresinky atd. Riziko může znamenat rovněž nedostatečně tepelně upravené maso – pozor především na grilování. Pokud cestujete a dopřáváte si mořské plody, dbejte na to, aby byly vždy čerstvé a správně připravené, a nepřehánějte to s jejich množstvím, pokud na ně nejste zvyklí.
Jednou z možností, jak trávicím problémům předcházet, je pravidelné užívání probiotik, která posílí vaši střevní mikroflóru, a tím i vaši imunitu. Pokud se navíc problémy v podobě průjmu dostaví, pomohou zrychlit léčbu. Při průjmu nic nezkazíte ani tabletou aktivního uhlí, případně volně prodejnými léky. Důležité je také nezapomínat na doplňování tekutin, protože průjmová onemocnění organismus dehydratují, což může být zejména v létě nebezpečné.
Alergie a poštípání od hmyzu
V létě máme tendenci trávit mnohem více času venku, vyrážet do přírody a polehávat v trávě na dece, často také necháváme celý den okna dokořán. To všechno zvyšuje riziko, že nás něco poštípe nebo chytíme klíště. Ve většině případů jde pouze o drobnou nepříjemnost, která nás sice obtěžuje, ale na naše zdraví nemá zásadní dopad. V ojedinělých případech však může vést k nepříjemným zdravotním následkům.
V případě poštípání bodavým hmyzem se může rozvinout alergická reakce, a to i tehdy, když na dotyčný hmyz alergii nemáte. V případě, že vám postižené místo oteče, měla by zabrat volně prodejná antihistaminika, pro zklidnění svědění či pálení pomůžou nejrůznější chladivé gely, podobně jako u spálenin můžete použít také aloe vera. Pokud vás pobodala včela, ujistěte se, že jste z rány vyjmuli žihadlo, teprve poté ji začněte ošetřovat.
Samostatnou kategorií jsou klíšťata, která mohou přenášet nebezpečné choroby, jako jsou lymská borelióza a klíšťová encefalitida. Proti druhé jmenované se můžete nechat očkovat, ideálně předtím, než začne letní sezóna, na boreliózu nicméně vakcína neexistuje a léčí se antibiotiky. Pokud chcete riziko nákazy minimalizovat, po návratu z přírody se vždy důkladně prohlédněte. A to i v případě, že jste se třeba jen bosi procházeli v parku nebo doma na zahradě. Klíště je potřeba opatrně vyjmout tak, aby v ráně nezůstala hlavička. Nikdy s klíštětem nekruťte, protože by mohlo dojít k jeho přetržení, což odstranění výrazně komplikuje. Klíště před vyjmutím zakápněte dezinfekcí a následně použijte kleštičky nebo pinzetu, kterými parazita odstraníte. Vyviklejte jej jemnými pohyby nebo ho uchopte co nejblíže místu přichycení a jednoduše vytáhněte. Pokud v ráně zůstane hlavička, můžete zkusit nanést na ubrousek trochu mýdla a krouživými pohyby přes místo přejíždět. Klíště by se mělo po chvíli samo pustit. Pokud to nezafunguje, vyhledejte lékařskou pomoc. Zůstanou-li vám v ráně pouze kusadla, není třeba panikařit, protože z nich se nenakazíte a tělo si s nimi v řádu několika dnů poradí samo. Přesto však postižené místo pravidelně kontrolujte a nezapomeňte ho důkladně vydezinfikovat. Pamatujte si, že v případě klíšťat hraje zásadní roli rychlost – čím dříve parazita odstraníte, tím je menší šance, že vás stihne nakazit.
Ačkoliv i v létě nás mohou potrápit nejrůznější neduhy, většině z nich se dá snadno předejít, případně se s nimi efektivně vypořádat. Nezapomeňte na sebe dávat pozor, ale nedovolte zbytečnému strachu z nemoci, aby vám kazil léto.
