Popis politik pro identifikaci a prioritizaci hlavních nepříznivých dopadů na faktory udržitelnosti
Jak je uvedeno výše, používá společnost proces due diligence ve vztahu ke správcům fondů, aby identifikovala a stanovila hlavní nepříznivé dopady na faktory udržitelnosti. Proces due diligence byl schválen 8. září 2021 s účinností od 30. června 2021. Cílem procesu due diligence je, aby společnost prováděla hodnocení a monitoring správců fondů, s nimiž se rozhodne spolupracovat, a společností, do nichž tito správci investují.
Za výběr a monitorování správců fondů a fondů, včetně hodnocení a identifikace hlavních nepříznivých dopadů na faktory udržitelnosti, odpovídá výbor Unit Linked Committee. K jeho povinnostem patří aktivní spolupráce s investičními manažery s cílem porozumět jejich cílům a vykazování v oblasti ESG a také projednat dosažený pokrok a plánovaná opatření. Při posuzování nových investičních příležitostí společnost hodnotí charakteristiky ESG a faktory PAI správců fondů.
Proces due diligence zahrnuje hodnocení nových a stávajících fondů s využitím aktuálních a historických kvantitativních údajů i kvalitativních faktorů pro posouzení možností fondu v oblasti ESG.
Metodiky a zdroje dat
Společnost používá jako zdroj ke sběru informací o hlavních nepříznivých dopadech na faktory udržitelnosti databázi společnosti Morningstar. Společnost Morningstar je jedním z největších poskytovatelů nezávislého investičního výzkumu pro podílové fondy, včetně informací o faktorech ESG, a to prostřednictvím své společnosti Sustainalytics, která je celosvětově uznávaným lídrem v oblasti hodnocení a přezkumu otázek ESG. Společnost Morningstar aktuálně shromažďuje údaje o hlavních nepříznivých dopadech na faktory udržitelnosti pro přibližně 70 % z celkového počtu fondů, do nichž společnost investuje. Vysvětlení týkající se údajů o hlavních nepříznivých faktorech, které nejsou v současné době k dispozici, je uvedeno níže.
Při posuzování nových fondů společnost využívá tři klíčové zdroje dat společnosti Morningstar:
- Globální rating (GlobeRating): Tato metodika hodnocení je měřítkem rizik ESG v portfoliu ve vztahu ke srovnatelné skupině portfolia na základě historických výpočtů;
- Výsledek klasifikace uhlíkových rizik (Carbon Risk Classification Score): Klasifikace rizika přechodu, označovaná také jako uhlíkové riziko, se zabývá tím, jak je investice zranitelná vůči přechodu od ekonomiky založené na fosilních palivech k ekonomice s nižšími emisemi uhlíku, a hodnotí uhlíkové riziko obsažené v portfoliu; a
- Průměrné 12měsíční uhlíkové riziko v kategorii (12 Months Average Carbon Risk Percent Rank in Category): Procentuální pořadí fondu v rámci kategorie srovnatelné skupiny na základě jeho průměrného uhlíkového rizika za 12 měsíců.
Při provádění přezkumu ESG při výběru fondů společnost rovněž zvažuje soubor kvalitativních faktorů, které se považují za důležitá kritéria při posuzování charakteristik ESG fondu prostřednictvím interního dokumentu žádosti o návrh, což je podrobný dotazník zasílaný správcům fondů. Odpovědi správců fondů jsou zvažovány v rámci komplexního rozhodovacího procesu.
Pro sledování stávajících fondů společnost zavedla systém hodnocení vyhověl/nevyhověl. Výsledky jsou přezkoumávány čtvrtletně a hlášeny podvýboru Unit Link Sub Committee.
Společnost aktivně projednává pokrok v oblasti plnění cílů ESG a standardy vykazování ESG s každým správcem fondu.
Společnost je závislá na kvalitě zveřejňovaných informací společností, do nichž investují vybraní správci fondů. Zatímco větší společnosti v Evropě a některých dalších částech světa mají zákonnou povinnost informovat o faktorech ESG, neplatí to pro všechny společnosti, zejména pro menší společnosti, které mohou nabídnout hodnotu pro rozmanitost portfolia. Společnost si je proto vědoma skutečnosti, že správci fondů nedokážou shromáždit informace o faktorech PAI od některých společností, do nichž investují. Vykazování PAI může například představovat problém pro některé třídy aktiv, jako jsou některé státní dluhopisy, alternativní aktiva nebo menší správci aktiv, kteří nepodléhají povinnému vykazování a mají omezené možnosti vykazování. V těchto případech společnost provádí proces due diligence s vynaložením maximálního úsilí a zároveň podporuje správce fondů, aby v rámci svých možností odstranili nedostatky v dostupných údajích. Někdy lze další hlavní nepříznivé faktory identifikovat prostřednictvím kvalitativní analýzy a zapojením správců fondů a dodavatelů dat, aby se omezila chybovost.
Společnost rovněž drží malé portfolio interně spravovaných dluhopisů a akcií. Informace o PAI pro toto portfolio jsou získávány od společnosti Clarity AI.
Politiky zapojení
Společnost věří, že aktivní spolupráce se správci fondů je klíčem k řízení investičního rizika. Proto často komunikuje a zapojuje se do jednání se správci fondů v průběhu procesu due diligence a v rámci průběžného monitorování portfolia, vyhodnocuje charakteristiky ESG a analyzuje hlavní nepříznivé dopady na faktory udržitelnosti, včetně emisí skleníkových plynů, uhlíkové stopy, intenzity spotřeby energie nebo porušování zásad globálního paktu OSN . Průběžný dialog zvyšuje povědomí o udržitelných obchodních postupech a pomáhá se soustředit na důležitost oblasti ESG. V závislosti na okolnostech mohou být fondy, které trvale neřeší nebo nesnižují identifikované PAI, považovány za vážné riziko, což může vést k jejich vyřazení z portfolia
Odkazy na mezinárodní standardy
Skupina MetLife se zavázala k dodržování zásad udržitelnosti. MetLife, Inc. (dále jen „MetLife“) je hlavní mateřskou společností společnosti. MetLife je členem iniciativy OSN Global Compact (Globální dohoda OSN) a podává zprávy v rámci Dow Jonesova Sustainability Index (DJSI), každoročního hodnocení udržitelnosti podniků a projektu Carbon Disclosure Project (CDP). MetLife informuje o pokroku v oblasti udržitelnosti ve výroční zprávě společnosti o udržitelnosti, která je k dispozici na adrese metlife.com/sustainability. Tato zpráva je připravena v souladu s rámci udržitelnosti třetích stran, včetně Rady účetních standardů pro udržitelnost (Sustainability Accounting Standards Board), Globální iniciativy pro podávání zpráv (Global Reporting Initiative) a Pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací v oblasti klimatu (Taskforce for ClimateRelated Financial Disclosures).
Soulad s Pařížskou dohodou
Společnost MetLife podporuje záměr Pařížské dohody týkající se řízení a snižování emisí skleníkových plynů, spolupráci na opatřeních v oblasti klimatu a podporu komunit, které čelí dopadům změny klimatu, i nedávné závazky ke snižování emisí skleníkových plynů přijaté na konferenci OSN o změně klimatu v roce 2021 (COP26) v Glasgow. MetLife používá nejrůznější strategie ke snižování emisí, které vznikají v důsledku její ekologické stopy. V roce 2022 přijala společnost závazek dosáhnout do roku 2050 nebo dříve nulových čistých emisí skleníkových plynů u svých globálních provozů a obecného investičního portfolia. Hodlá tak navázat na stávající klimatické cíle pro rok 2030 a podstatné snížit emise v souladu s cíli Pařížské dohody. Závazek k uhlíkové neutralitě se vztahuje na emise skleníkových plynů z globálních vlastních i pronajatých kanceláří a vozových parků společnosti MetLife, služebních cest zaměstnanců, dodavatelského řetězce a majetku v investičním portfoliu MetLife General Account, které zahrnuje všeobecné účty dceřiných společností pojišťovny MetLife, kde jsou k dispozici spolehlivé údaje a metodiky. Přestože spolehlivé metodiky a soubory dat týkající se určitých emisí skleníkových plynů nejsou v současné době k dispozici, zavazuje se MetLife identifikovat a měřit relevantní klimatické údaje podle toho, jak se budou jednotlivé metodiky a standardy vyvíjet. Emise jsou sledovány v souladu s protokolem o skleníkových plynech, pokud regulační orgány nestanoví jinak.
Prostřednictvím procesu due diligence společnost vyhodnocuje a monitoruje rizika udržitelnosti a rizikové faktory pro fondy, do nichž investuje, včetně klíčových ukazatelů pro posouzení základních informací pro měření souladu s cíli Pařížské dohody, jako jsou emise skleníkových plynů, uhlíková stopa a expozice vůči fosilním palivům. Pokud jde o tyto hlavní nepříznivé dopady na faktory udržitelnosti, pokrývají údaje shromážděné Společností aktuálně přibližně 50 % z celkového portfolia aktiv investičních produktů spravovaných společností.
Výhledové klimatické scénáře
V současné době společnost nepoužívá výhledový klimatický scénář, jelikož hodnocení vychází z historických a nejnovějších dostupných údajů, a proto se prognóza hlavních nepříznivých dopadů na faktory udržitelnosti u správců fondů provádí na základě průběžného přezkumu investic. Pokud jsou zjištěny jakékoli nedostatky, společnost aktivně spolupracuje se správci fondů na posouzení plánovaných opatření a pokroku v plnění cílů.
