Běžná teplota lidského těla se pohybuje v rozmezí 36,0–36,9 °C, v průběhu dne poměrně významně kolísá. Nejnižší bývá kolem čtvrté hodiny ranní, a naopak nejvyšších hodnot dosahuje k večeru kolem páté hodiny. Pokud je tělo vystaveno extrémně nízké teplotě, snaží se vytvářet teplo svépomocí, a to smršťováním a uvolňováním svalových vláken – tedy třesem.
Roli termostatu v těle zastává hypotalamus, což je část mezimozku zodpovědná vedle regulace tělesné teploty třeba také za pocit žízně či hladu. Nejteplejším orgánem v těle jsou játra, jejichž teplota dosahuje 39 °C, nejnižší teplotu v těle byste naměřili u mužů ve varlatech, a to kolem 33 °C. To je pro jejich obyvatele, spermie, ta nejoptimálnější teplota.
Pokud trpíte zimomřivostí a pocity chladu, může být příčin hned několik. S tímto problémem se setkávají častěji ženy, které si mnohdy stěžují na chladné ruce a nohy, a má to své opodstatnění – ženské tělo se snaží teplo soustředit ve středu těla kolem životně důležitých orgánů – včetně těch reprodukčních. Dalším dílčím důvodem může být dle expertů skutečnost, že ženy mají obvykle méně svalové hmoty, jejíž množství má, pro někoho možná trochu překvapivě, vliv na vedení tepla. Náchylnější vůči chladu tak v tomto ohledu jsou také děti.
Mezi nepříznivé návyky, které mají vliv na pocit chladných rukou nebo nohou, patří málo spánku, kouření či nedostatečný pitný režim. Negativní vliv mají také stres či podváha, důvodem může být i to, že je v krvi nedostatek železa.
Jak v zimě zahřát (nejen ruce a nohy)?
Nejlepším receptem na zahřátí je pohyb. Pokud do svého denního plánu zařadíte alespoň půl hodiny cvičení nebo si naordinujete krátkou procházku, podpoříte tím dobré prokrvení celého těla. Pomoci se zahřátím může ale i výběr vhodných potravin. Tradiční čínská medicína doporučuje proti chladu například zázvor, chilli, kari, kardamom nebo skořici, zařadit do jídelníčku můžete také jehněčí maso nebo čočku. Někteří se mylně domnívají, že jim zahřátí přinese konzumace alkoholu. Dle odborníků se ale jedná o falešnou představu, kdy jeho požití naopak může vyvolat přílišné plýtvání teplem. Všeobecně rozšířeným mýtem je i horký čaj, který vás zahřeje: nával horka totiž v těle vyvolá úplně opačnou reakci, než potřebujete – začnete se potit, čímž se vaše tělo snaží ochladit.
Důležitou roli při vzdorování nízkým teplotám hraje také to, jak se oblékáte. „Péřovka“ vám sama o sobě tepelnou pohodou přinést nemusí: klíčové je, jakým způsobem na sebe oblečení vrstvíte. Ideální jsou tři, maximálně však čtyři vrstvy oblečení z kvalitního materiálu, který dobře drží teplo, například merino vlny nebo hřejivého fleecu. Velmi záleží i na tom, jaké spodní prádlo nosíte: mělo by být bavlněné a dobře obepínat tělo, aby vám teplo neunikalo.
Vhodnou aktivitou, která dlouhodobě podpoří správnou termoregulaci, je i otužování. To navíc podporuje imunitní systém a představuje i výbornou prevenci proti nachlazení. Otužovat se můžete čistě rekreačně, například doma formou studené sprchy. Pokud ale v této aktivitě najdete zálibu, můžete se přidat k „profesionálům“ – takzvaným otužileckým klubům, kteří v zimním plavání dokonce závodí.
Na vaše ruce můžete myslet ale i jinak než jen v souvislosti s udržením tepelné pohody. Pokud zastáváte povolání jako fyzioterapeut, kadeřnice, malíř, hudebník nebo programátor, jsou pro vás ruce extrémně důležité a jejich poranění může představovat nevítanou komplikaci. Pojišťovna MetLife, jako jedna ze dvou pojišťoven na českém trhu, na tyto situace myslí, a proto nabízí možnost ruce připojistit v rámci životního pojištění Garde 6.0. Připojištění rukou poskytuje pojistnou ochranu pro případy úrazu, nemoci, trvalých následků nebo chirurgického zákroku. Pojistná ochrana je poskytována jak pro vážné, tak i méně vážné úrazy a specifikované nemoci a připojištění lze sjednat pro dospělé i děti.
