První polévky připravovali pravděpodobně naši předkové již v době kamenné! Polévkami plnili své misky staří Římané, Řekové, Egypťané, obyvatelé dávné Byzance a samozřejmě řada asijských národů. Zatímco v době kamenné probublávala masová polévka v měchu obloženém žhavými kameny, starověké národy již používaly některé druhy zeleniny a koření. Polévka ale nebyla jen jídlem, ale i lékem!

Česká středověká klasika: Pivní, hrachová a oukrop

Husté i „vodovější“ polévky u nás tradičně patřily do jídelníčku chudších vrstev, často bývaly jediným teplým jídlem dne. Na českém středověkém jídelníčku se nejčastěji objevovaly polévky ze zelí, mrkve a luštěnin. Moukou se zahušťovalo jen výjimečně. Velmi populární bývala například výživná polévka z propasírovaného sýra či tvarohu, svátečněji se vařily masové vývary, které patřily mezi tradiční pokrmy nemocných a žen po porodu. Značné popularitě se těšila pivní polévka, jež se považovala za léčivou a „ordinovala se“ v podobných případech jako vývary. (Pivo bylo v té době skutečným „živým nápojem“ plným enzymů, vitamínů a minerálů.) Nejproslulejší tuzemskou polévkou chudých byl „oukrop“ – jednoduchá česnečka připravená přelitím krajíce chleba s česnekem horkou vodou. Přidával se jen kmín a sádlo.

Ludvík XIV., král polévek

Zatímco u nás kralovalo zelí, hrách a česnek, v Evropě vznikaly i noblesnější speciality; polévky z ryb či hořčice, husté bohaté vývary a nově i polévky s nudlemi. Po objevení Ameriky přibyly nové polévkové ingredience; kupříkladu kukuřice, rajčata a aromatická koření. Mezi velké milovníky polévek patřil kupříkladu Ludvík XIV., proslulý král Francie a slunce. Ludvík polévky zbožňoval a byl prý schopen sníst několik misek najednou. Popularita polévek stále rostla, až byla v roce 1765 v Paříži otevřena první polévková restaurace.

Polévka ve světě

Norové milují rybí polévku, Nizozemci hrachovou. Němci nedají dopustit na své husté zeleninové eintopfy a studené ovocné polévky. Zatímco Chorvaté upřednostňují čiré vývary, Španělé milují vývary husté a bohaté. A když vývar dojde, pochutnají si na studeném gaspachu z čerstvé zeleniny. Zajímavé jsou gurmánské zvyklosti Gruzínců, kteří vaří speciální polévku z mléka a česneku. Kapitolou sama pro sebe jsou vietnamské a thajské polévky plné exotických vůní a chutí. V Asii jsou polévky často hlavními jídly. Dokonce ani pro Japonce nezačíná den čajem, ale polévkou!

10 důvodů, proč jíst polévky

  • Vhodně připravená polévka je nízkokalorické jídlo.
  • Lehká polévka je skvělou předehrou k hlavnímu jídlu; podněcuje žaludeční sliznici k trávení a podporuje sekreci žaludečních šťáv.
  • Talíř polévky obsahuje 0,25 l vody, což není v pitném režimu nevýznamné!
  • Většina polévek obsahuje všechny základní živiny (bílkoviny, tuky, sacharidy), přidaná zelenina dodá vitaminy, minerály a vlákninu.
  • Správně připravená polévka plnohodnotně nahradí hlavní chod; zasytí, prohřeje, přesto kaloricky odlehčí jídelníček.
  • Polévky hrají nezastupitelnou roli ve výživě nemocných a rekonvalescentů.
  • Teplá polévka je pohlazením pro tělo i duši: „Teplé jídlo sice není nutností, ale dovede organismus příjemně relaxovat,“tvrdí přední český gastroenterolog Pavel Kohout.
  • Polévka je velmi variabilní pokrm, lze ji připravit z jakýchkoliv surovin. Může být dietní i slavnostní, rychlá i složitá – zkrátka dle momentální potřeby, nálady a chuti!
  • Je prokázané, že milovníci polévek přijímají celkově méně tuků a mají nižší hladinu cholesterolu, větší příjem vitaminů a obecně lepší stravovací návyky.
  • Polévka před hlavním jídlem sníží celkový energetický příjem při obědě zhruba o 20%!
Zveřejněno: 07-02-2017