TIPY A TRIKY

Unikátní pohled do zákulisí skupinového životního pojištění VITAL z dílny pojišťovny MetLife

Apr 01, 2024

V České republice se stává oblíbeným zaměstnaneckým benefitem skupinové pojištění, které firmy využívají ke zvýšení své konkurenceschopnosti na trhu práce a k získání nových zaměstnanců. Nejlepší podmínky ve skupinovém pojištění na našem trhu nabízí pojišťovna MetLife, která jako jediná zvýšila progresivní pojistné plnění u trvalých následků úrazu až na desetinásobek, zavedla zcela nové pojištění ošetřování člena rodiny a v pojištění pracovní neschopnosti umožnila odstranění výluky u psychických onemocnění.

Expert na zaměstnanecké benefity Tomáš Hanzlíček

V MetLife pojišťovně se již déle než 11 let zabývá úpisem rizik skupinového životního pojištění, nabízí zajímavý pohled přímo do nitra skupinového životního pojištění.


V rozhovoru nechybí ani Tomášovy odpovědi na otázky, které by se vám možná ani nepodařilo formulovat. Jeho široká paleta zkušeností mu umožňuje vidět za hranice tradičních témat a vysvětlit souvislosti, na které byste sami nepřišli.

Na jakých parametrech je produkt skupinového pojištění pro zaměstnance postaven?

Z názvu je patrné, že hlavní roli hraje slovo skupina, takže jeden ze základních předpokladů je existence relativně homogenní skupiny lidí – zaměstnanců, pro kterou nastavujeme zhruba podobné pojistné částky. Ve skupinovém pojištění nepracujeme s individuálními výlukami, pouze stanovujeme požadavky na vstup do skupiny a výši pojistné ochrany. Důležitý je také fakt, že pojistné hradí firma, což obrovskou měrou snižuje míru antiselekce. Pojištění jsou všichni, jak mladí, starší, zdraví, i ti ne stoprocentně, takže při stanovení finální sazby pracujeme s tzv. váženými průměry rizikovosti jednotlivých členů skupiny, což v konečném efektu znamená nižší pojistné. 

Tím se dostáváme k tomu, co všechno má vliv na sazby a potažmo cenu produktu?

Hlavní vliv má výše pojistných částek. Tady platí přímá úměra, tedy čím vyšší, tím dražší. Na samotné sazby má pak vliv i věková struktura skupiny, její rizikovost a pohlaví členů. Pro sestavení nabídky je ideální vždy mít k dispozici tyto informace za každého zaměstnance, protože pak jsme schopni udělat pro zaměstnavatele co nejpřesnější návrh smlouvy. 

Proč jsou potřeba informace i o pohlaví zaměstnanců?

Je to proto, že existují významné rozdíly v rizikovosti mužů a žen. Finální cena je sice platná pro všechny členy skupiny bez ohledu na pohlaví, a dokonce i bez ohledu na věk, ale při jejím stanovení se skladba pohlaví používá. Například, pokud by do pojištění vstupovala pouze skupina žen, tak sazba smrti z jakýchkoliv příčin by byla 1 per 1000, tedy z tisíce žen zemře v daném roce jedna. Pro stejně starou skupinu pouze mužů by to bylo 2,3 per 1000. Protože v praxi bývá většinou složení 60 % mužů a 40 % žen, takže sazba je 1,78 per 1000.

Dalším aspektem ceny je rizikovost skupiny, podle jakých kritérií se stanovuje?

Zjednodušeně rozlišujeme čtyři rizikové skupiny podle typu činnosti zaměstnanců – administrativní práce, lehká manuální práce, těžká manuální práce a nebezpečná práce. Tyto zaměstnanecké skupiny jsou zohledněny primárně v rizicích výhradně úrazových. Pokud jde o rizika smrti z jakýchkoliv příčin, invaliditu nebo závažné nemoci, tam rizikové skupiny až tak zásadní roli nehrají.  Tady mají naopak největší dopad na cenu věk a pohlaví. Například muži ve věku 30 let mají mortalitu 0,8 per 1000, u mužů ve věku 40 let už je to 1,84 per 1000 a u 60letých je to 14,68 per 1000. Z toho lze vypočítat, že průměrně se mortalita (rizikovost) zvedá každým rokem zhruba o 10 %. Proto je důležité aktualizovat složení skupiny alespoň jednou ročně, abychom viděli, jak se v čase mění její rizikovost.

Tedy i garance ceny pojištění je stanovena na rok…

Přesně tak, při stanovení ceny počítáme riziko na nejbližších 12 měsíců, ohlédneme se za uplynulým rokem a stanovíme, kolik očekáváme škod v roce příštím, zejména z pohledu mortality. Skupinové pojištění funguje podobně jako autopojištění. To znamená, že jednou ročně u každé smlouvy kontrolujeme, jak se změnila rizikovost, jaká byla škodovost, a pak rozhodneme o ceně na další období.

Hlavní výhodou je, že opravdu jsme schopni pojistit všechny, kteří nejsou v pracovní neschopnosti a že neřešíme BMI, individuální výluky apod.
Tomáš Hanzlíček

Nechává si pojišťovna přezkoumávat zdravotní stav pojištěných?

U rizika smrti z jakýchkoliv příčin u skupin 10 a více zaměstnanců zdravotní stav klientů nezkoumáme, takže plníme i v případě, že pojistná událost nastala v souvislosti s nemocí diagnostikovanou před počátkem pojištění. Díky principům skupinového životního pojištění je tento postup oproti individuálnímu pojištění možný.  Zkoumání zdravotního stavu se provádí až od jisté hranice pojistných částek nebo pokud jde o skupinu zaměstnanců menší než 10 lidí, a když se v ní například objeví člen, který má vysokou mzdu oproti průměru skupiny.  Každému zaměstnanci na začátku umožníme vstup do pojištění bez omezení. Pokud se ale někdo rozmyslí později a chce se přidat, znamená to, že se zdravotní stav mohl zhoršit, a proto chceme alespoň zdravotní dotazník. Praxe ukazuje, že tento princip funguje. Nesmíme zapomínat, že toto pojištění je benefit ze strany zaměstnavatele, takže ten rozhoduje o tom, kdo, kdy a na kolik bude pojištěn. Tudíž antiselekce je výrazně nižší než u individuálního klienta, u individuálního pojištění jsou podmínky pro vstup do pojištění přísnější.

Jak tato výhoda vypadá v praxi?

Hlavní výhodou je, že opravdu jsme schopni pojistit všechny, kteří nejsou v pracovní neschopnosti a že neřešíme BMI, individuální výluky apod.

Kolik vážných či fatálních pojistných událostí ze skupinového pojištění registrujete?

V Česku evidujeme ročně ve skupinovém pojištění kolem 15 až 20 úmrtí s výplatou přes
1 milion korun, desítky závažných nemocí i invalidit. Toto pojištění funguje jako zaměstnanecký benefit přes 20 let, takže jsme za ty roky pomohli stovkám rodin.

To nejsou úplně vysoká čísla…

Na ta čísla se lze dívat ze dvou pohledů. Na jednu stranu jich není mnoho, což je v důsledku dobře. Na druhou stranu jde o lidi v produktivním věku a v pracovním procesu, takže každá taková událost je předčasná i nečekaná a má obrovský dopad do života rodiny.

Co když zaměstnanec nějaké vlastní životní pojištění už má, není zbytečné uzavírat si ve firmě další?

Rozhodně ne, protože životních pojištění může mít každý klidně několik. Každý člověk má individuální potřeby a zažívá situace, které si vyžadují různé typy pojištění. Mít víc pojištění se vyplatí, další plnění dokáže zajistit více finančních závazků i zajistit rodinu v případě neočekávaných situaci. Více životních pojištění také v různých fázích života může pomoci dosáhnout různých finančních cílů, vzdělávání dětí, podpora jejich startu do života nebo vlastní důchodové zabezpečení …

Pojistné za skupinové pojištění není v České republice osvobozeno od daně z příjmů, takže zaměstnanci musí pojistné danit, což je určitou „vadou na kráse“ tohoto benefitu.

Přestože pojistné hradí firma a zaměstnanec platí jen cca 26% daň, takže tento zaměstnanecký benefit absolutně nejlepší poměr cena/výkon, najdou se lidé, kteří tento benefit nechtějí. Proto je důležité dobře nastavit vstup do pojištění. Nejlepší je s firmou domluvit, že zahrne do pojištění všechny zaměstnance, a ti, kteří nebudou chtít, se sami aktivně odhlásí. Při tomto nastavení dosahují společnosti až 90% propojištěnosti svých zaměstnanců, a tím i výrazně nižších sazeb.  Pro klid personalistů je důležité mít pojištěn co největší počet zaměstnanců. Pak se nemůže stát, že ve firmě zemřel zaměstnanec, který tam pracoval 10 let, ale do skupinového pojištění se nepřihlásil s tím, že životní pojištění nepotřebuje. Rodina se však domnívala, že firma poskytuje pojištění jako zaměstnanecký benefit všem, a tak velmi těžce pracovníci HR pozůstalým vysvětlovali, proč nedostanou pojistné plnění.

schůze

Nechtějí někteří zaměstnavatelé využít pojištění jako ocenění zásluh vybraných zaměstnanců firmy. Je kategorizace zaměstnanců novým směrem ve skupinovém pojištění?

Krása produktů zaměstnaneckých benefitů spočívá v jednoduchosti a homogenitě. Proto za mě je ideální jedna kategorie. Firma, která chce zohlednit v pojištění „zásluhovost“, tak volí násobky mzdy, které jsou celosvětovým standardem. Alternativně lze volit i fixní pojistné částky, kde už je jistá kategorizace většinou nevyhnutelná, takže obvykle se rozlišuje mezi managementem a ostatním personálem. Rovněž bych se vyvaroval tvorby několika kategorií pro skupiny s relativně malou populací. To homogenitu nabourává, způsobuje vyšší míru antiselekce a také náročnější administrativu, což v důsledku zvyšuje náklady a činí produkt dražším.

Letošní novinkou MetLife ve skupinovém pojištění je i plnění při pracovní neschopnosti z důvodů psychických onemocnění. Máte nějaké doporučení pro firmy, jak riziko pracovní neschopnosti v pojistných smlouvách nastavit?

Princip tohoto připojištění je kompenzace ušlého výdělku. To znamená, že potřebujeme vědět, jaký výdělek zaměstnanec má, abychom mohli dopočítat, kolik mu můžeme kompenzovat. Ideou je dosáhnout cca 90 % mzdy.  Jde však pouze o doplňkové riziko. Naší strategií, stejně jako strategií firmy, je zaměřovat se hlavně na rizika s velkým dopadem do života jednotlivce, jako jsou smrt, invalidita a závažná nemoc. To jsou pro zaměstnanecké benefity stěžejní produkty, protože pro zaměstnavatele je mnohem důležitější pomoci při opravdové tragédii v rodině, než odškodnit několikadenní pracovní neschopnost za 10 tisíc Kč. 

Změnily se nějak tržní trendy při výběru rizik skupinového životního pojištění u nás a jinde ve světě?

U nás a obecně ve střední Evropě máme nejširší nabídku různých připojištění, což je dáno tím, že i individuální produkty jsou v tomto regionu nejvíce rozmanité. Jako trend pozoruji zaměření na rizika, která mají zásadní dopad na život pojištěného zaměstnance a jeho rodiny. Jsou to také rizika, na která se těžko tvoří vlastní finanční rezervy. Osobně za hlavní považuji pojištění pro případ smrti, invalidity, závažných nemocí či trvalých následků úrazu. Tohle jsou ostatně 4 hlavní rizika, která globální firmy a makléři poptávají.

A pokud jde o další země, tak když vynechám zdravotní pojištění (což je úplně jiný produkt), ve Spojeném království a v Itálii MetLife prodává v rámci zaměstnaneckých benefitů pouze pojištění s rizikem smrti a invaliditu. Na trzích Kypru, Egypta, Libanonu, Jordánska či Spojených Arabských Emirátů jsou to zase hlavně závažné nemoci a pracovní neschopnost.

Skupinové pojištění je primárně nastaveno a naceněno pro firmy a jejich zaměstnance jako benefit, a protože se možnosti pojištění jiných skupin osob nerozšiřují, dělají z něho produkt originální a naprosto ojedinělý. Podrobnosti o skupinovém životním pojištění jsou na webu, připraveni vysvětlit všechny jeho detaily jsou i pojišťovací zprostředkovatelé MetLife.

Desatero výhod skupinového pojištění