Jak žít déle, lépe a naplno? Zkuste to jako obyvatelé Ikarie!

Dlouhověkost – dříve zázrak, dnes ambiciózní cíl vědy i jednotlivců. Vždyť kdy z nás by se nechtěl dožít stovky? Ve světě, kde se díky moderní medicíně prodlužuje délka života, přichází ale nová otázka. Nejen Jak žít déle, ale Jak žít kvalitně a v dobré kondici? Nejde jen o to, dožít se devadesáti a více let, ale být v pokročilém věku aktivní, zdravý a vitální.

Vítejte ve světě longevity – moderního směru, který propojuje vědu, biohacking, prevenci i technologie. Pojďme se podívat, co všechno dnes můžeme udělat pro to, abychom stárnuli pomalu nebo alespoň pomaleji. A je to potřeba, protože Česká republika se v globálních žebříčcích délky dožití objevuje přibližně mezi 36. a 61. místem v závislosti na použitém zdroji a metodice. Statistiky z roku 2023 uvádějí průměrné hodnoty dožití u mužů 76,9 a u žen 82,8 roku, které odpovídají pořadí někde mezi 40. a 50. místem. Takže máme co dohánět!

Longevity jako nový obor medicíny budoucnosti, nebo luxusní trend milionářů?

Longevity se postupně formuje jako seriózní interdisciplinární oblast zahrnující geriatrii, preventivní medicínu, molekulární biologii a genetiku, biotechnologie a další medicínské obory, to vše společně s využitím AI. Významné výzkumy běží na špičkových univerzitách a ve výzkumných centrech po celém světě a také známí miliardáři jako mládnutím posedlý Bryan Johnson, Peter Thiel spoluzakladatel PayPal nebo duchovní otec Amazonu Jeff Bezos investují stovky milionů do longevity startupů. A zřejmě vědí, proč. Longevity má totiž miliardový trh s obrovským potenciálem růstu, v roce 2023 byl zhruba 26 miliard USD a do roku 2030 může překročit až 100 miliard USD.

Pravdou je, že terapie longevity dnes využívají hlavně bohatí jednotlivci, nechávají si aplikovat krevní transfúze, infuze NAD+, podstupují anti-aging i genové terapie a navštěvují Švýcarsko, které je mekkou luxusních longevity klinik díky tradici, diskrétnosti a špičkové medicíně, kde týdenní procedury stojí desítky tisíc eur. Ale podobně, jako to bylo například s laserovou operací očí nebo mnohými technologiemi, které začínaly jako exkluzivní, i tyto terapie časem zřejmě zlevní a rozšíří se.

Co můžeme udělat už teď a za mnohem méně peněz?

Longevity není jen pro elity, takže nemusíme být miliardáři s přístupem k nejnovější genové terapii, stačí udělat několik kroků. A začneme tím nejzákladnějším – životním stylem, který má obrovský vliv na délku a kvalitu života.

Tak třeba strava – základem cesty k dlouhověkosti je tzv. nutriční střídmost. Oblíbené jsou „blue zones“ diety inspirované právě oblastmi modrých zón s nejvyšším výskytem stoletých lidí. V Evropě je to Sardinie a ostrov Ikaria, ve světě pak třeba Okinawa v Japonsku nebo Nicoya v Kostarice. Jaký je zdejší jídelníček? Minimum průmyslově zpracovaných potravin, hodně rostlinné stravy – ovoce, zeleniny, luštěnin, ryb, olivového oleje, celozrnných výrobků. Na řecké Ikarii je to také malé množství červeného vína a téměř stovka druhů bylinek, které místní obyvatelé konzumují v salátech nebo si z nich připravují čaje.

Druhou účinnou metodou, která se stravou úzce souvisí, je přerušovaný půst (intermittent fasting). Například 16:8 režim, tedy 16 hodin půstu a 8 hodin vyhrazených na jídlo podporuje přirozený proces, kdy tělo „uklízí“ poškozené buňky.

Návrat zpět k přírodě. S chytrým telefonem v ruce to ale nepůjde

Dalším zásadním stavebním kamenem na cestě k dlouhověkosti je pohyb. Kdo by si myslel, že lidé v modrých zónách běhají maraton nebo lámou rekordy ve fitcentrech, je na omylu. Stačí úplně přirozený, ale pravidelný pohyb – hodně chodit, plavat, dobrý je i tanec, otužování a saunování, ale hlavně fyzická práce – na zahradě, štípání dřeva, domácí úklid. Takové žití „postaru“ bez vysedáváni u televize, počítače nebo s mobilním telefonem v ruce.

Posledním kamínkem do skládačky jsou spánek a stres. Dlouhodobý stres a nedostatek kvalitního spánku totiž přispívají ke stárnutí víc, než si připouštíme. Ke snížení stresu a úzkosti je možné využít techniku mindfulness, tedy soustředěné vnímání toho, co se právě děje, bez hodnocení a jakéhokoliv rozptylování myšlenkami. Kvalitnímu a hlubokému spánku zase pomáhají nejrůznější adaptogeny, například ašvaganda, bylina hojně využívaná v ájurvédě, která navozuje hlubší a kvalitnější spánek a má „darovat“ ty nejkrásnější sny. Vůbec základem dlouhověkosti je pravidelný odpočinek, třeba i pověstný „odpolední šlofík“.

A víte, co spojuje všechna místa, kde se lidé dožívají nejvyššího věku? Sociální soudržnost komunit, z níž pramení větší spokojenost, menší stres a výrazně pozitivní emoce. A v neposlední řadě jsou to silné rodinné vazby, které se dnes v našich zeměpisných šířkách rozvolňují víc než dřív. Přitom stále platí, že jsou důležité a poskytují členům rodiny oporu a stabilitu.

Dlouhověkost není cíl, ale cesta – disciplína, která propojuje staré moudrosti s novou vědou. Přední longevity experti tvrdí, že první člověk, který se dožije 150 let, už možná žije a nemusí to být vědec, ale může to být někdo, kdo už dnes začal měnit své návyky. A dobrá zpráva? Každý z nás může začít hned a věnovat se životu samotnému, zatímco životní pojištění MetLife vám kryje záda. Nyní i v budoucnu, protože #CoKdyby…