TIPY A TRIKY

Konflikty mezi dětmi řešte citlivě, radí psychologové

Mar 07, 2017

Rodiče často snášejí šarvátky dětí-sourozenců velmi špatně. Unavuje je věčné popichování, vysmívání, soutěžení a vzájemné provokování. „Máme my tohle zapotřebí?,“ ptají se? Nikoli, děti však ano.

Rivalita mezi sourozenci je podle odborníků naprosto přirozená a rozhodně neznamená, že by se děti nesnášely. Sourozenci si zkrátka konkurují, ať už bojují o pozornost rodičů, větší porci masa nebo větší pokojíček. Navíc obecně platí, že čím jsou si děti podobnější, tím více rivality mezi nimi panuje. Jedináček tohle neřeší. S nikým se nemusí dělit o rodičovskou lásku ani hračky, Díky tomu však strádá z hlediska socializace. Zatímco sourozenci se učí zvládat a rozumět konfliktům, toleranci i principům sdílení již od útlého věku, jedináčkovi tyhle zkušenosti chybějí.

Sourozeneckou rivalitu zmírníte vymezením hranic a stanovením jasných pravidel. Důležité je odstranit předmět sporu a potenciální třecí plochy. Experti proto doporučují, abyste se snažili každému z dětí najít jiné kamarády, vedli je k různým zájmům a koníčkům, stanovovali jim odlišné cíle a jiný životní směr. Zvažte také, zda je neposlat do různých škol. Vyhraďte čas, který budete trávit vždy jen s jedním ze sourozenců, stejně jako čas, který budete trávit všichni společně.

Spory sledujte, děti nesuďte

Sourozenecké pře často končívají úprkem za rodiči, od nichž děti očekávají vynesení rozsudku. Pak začne osočování: „On to začal“ „Ne, to on!“ „Lžeš, mami řekni mu něco!“ „Ty lžeš, tati ať toho nechá!“ Ať straníte jednomu či druhému, poražený ve sporu cítí křivdu a nepovažuje vás za férové. Proto nesuďte a nepřiklánějte se na ničí stranu. Vysvětlete jim, že kdyby jeden odmítl přistoupit na danou „hru“, tzn. být v opozici a reagovat na agresi či nadávky toho druhého, konflikt by nebyl. Ke vzniku konfliktu jsou totiž potřeba dva. Zodpovědnost proto nesou obě děti. Výjimkou je případ, kdy se jedno z dětí uchýlí k násilí na druhém. Takového divocha pokárejte (sami se NIKDY neuchylujte k fyzickým trestům, nezapomeňte, že jdete příkladem) a zastaňte se oběti.

Konflikty dětí sledujte, ale dokud není třeba (např. jedno dítě uhodí druhé), nezasahujte. Sourozencům sdělte, že očekáváte, že svůj spor budou schopni vyřešit sami a bez zbytečných hádek. Řekněte jim, aby strávili nějaký čas odděleně a přemýšleli a možnostech „mírového“ řešení (kompromisu).