Pracovní neschopnost je obvykle zaviněna chorobou nebo úrazem. Častou příčinou jsou například nemoci pohybového ústrojí, poranění a otravy nebo srdeční a cévní onemocnění. Léčení těchto obtíží většinou znamená pracovní neschopnost v řádu týdnů až měsíců. Během této doby přichází rodinný rozpočet o desítky tisíc korun.

Jen za první pololetí letošního roku skončilo na neschopence 866 tisíc pracujících Čechů. Každý rok se jejich počet vyšplhá celkem přes 1,3 milionu. Nejčastějším důvodem je běžná chřipka či chronické choroby dýchacích cest. Společně se změnou počasí takových případů přibývá. Jenom vloni jimi podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) onemocnělo téměř 10 procent obyvatel. Léčba těchto nemocí není časově náročná, průměrně trvá 16 dní. Přesto lidé kvůli pracovní neschopnosti přicházejí o poměrně velkou finanční sumu. „Podle zákona o nemocenském pojištění zaměstnavatel prvních 14 dní vyplácí sníženou náhradu mzdy ve výši 60 % průměrné redukované mzdy za každý pracovní den, za počáteční 3 pracovní dny nemoci však nemocný zaměstnanec nedostane nic. Od 15. kalendářního dne pak příslušná správa sociálního zabezpečení nemocnému vyplácí nemocenskou dávku za každý kalendářní den,“ vysvětluje Jana Janoušková ze společnosti KODAP, která se zabývá daňovým a účetním poradenstvím. Podle výpočtů daňových poradců ze společnosti KODAP tak může člověk s průměrným hrubým platem 27 tisíc korun kvůli běžné chřipce přijít o 6700 korun. Ty mohou rodině v domácím rozpočtu citelně chybět.

Za měsíce na lůžku ztráta desítek tisíc

Druhá nejčastější příčina pracovní neschopnosti bývá spojena s problémy s páteří a pohybovou soustavou, které podle statistik ÚZIS postihuje přes 5 procent lidí. Doba léčení přitom v průměru trvá 68 dní. Finanční ztráta způsobená pobytem na neschopence tak za dobu léčení může činit více než 17 tisíc*. Frekventovanou diagnózou jsou i nemoci srdce a oběhové soustavy, s nimiž každoročně onemocní více než 1 procento Čechů. V těchto případech trvá léčba v průměru 80 dnů a finanční výpadek je tak možné rámcově vyčíslit na 20 tisíc korun.

Výpadek příjmů nahradí pojištění s denním plněním

Řešením, jak předejít těmto nepříjemným situacím způsobeným dlouhodobou neschopenkou, může být vhodná forma pojištění. „Existují různé typy připojištění pracovní neschopnosti, které jsou užitečné v případě dlouhodobé nemoci či úrazu. Pojistnou částku lze sjednat od 100 Kč až do několika tisíc denního odškodného, a to se zpětnou platností už od prvního dne pobytu na neschopence,“ říká Martin Švec, produktový ředitel pojišťovny MetLife. Pojistky mohou mít nastavenu různou odkladnou lhůtu, od které se vyplácí pojistné plnění, například 14 či 28 dní. V případě neschopenky trvající například 40 dní a odkladné lhůty 28 dní tak člověk dostane vyplacené denní odškodné za 12 dní. Čím je tato odkladná lhůta vyšší, tím levnější je cena pojištění. Při dlouhodobé nemoci se pojištění pracovní neschopnosti skutečně může hodit. Pokud by například onemocněl třicetiletý klient a jeho pracovní neschopnost by trvala 65 dní, u pojištění s odkladnou dobou 28 dnů a měsíčním pojistným 138 Kč a denním odškodným ve výši 300 Kč, by získal za dobu své nemoci pojistné plnění ve výši 11 100 Kč. Pro tento produkt (měsíční pojistné 138 Kč) jsou naformulovány příklady v následující tabulce.

Nemoc Průměrná doba léčení ve dnech Výplacená náhrada mzdy a nemocenská Výpadek z rozpočtu Vyplaceno pojišťovnou na pojistném plnění
Poranění / otravy 52,7 21 932 Kč 14 378 Kč 7 410 Kč
Nemoci pohybového ústrojí 67,7
29 132 Kč 17 513 Kč 11 910 Kč
Choroby nervové soustavy 78,8
34 460 Kč 19 833 Kč 15 240 Kč
Cévní a srdeční problémy 79,5 34 796 Kč 19 980 Kč 15 450 Kč

Klíčová je neschopenka od lékaře

Výši denního odškodného při pracovní neschopnosti lze nastavit podle individuální potřeby, až do částky 400 Kč za den ji lze sjednat bez dokládání výše příjmů. Připojištění u pojišťovny MetLife pokrývá drtivou většinu běžných chorob i úrazů. Výjimkou jsou například duševní nemoci a poruchy. „Pro výplatu pojistného plnění je klíčová neschopenka od lékaře. Po jejím předložení je pojišťovna schopna vyplatit plnění v řádu několika dní. V některých případech, zejména u nemocí dlouhodobějšího charakteru, dokážeme vyplatit i zálohu z budoucího pojistného plnění. Díky tomu tak má rodina jistotu, že se nedostane do nepříjemné situace,“ radí Martin Švec z MetLife.

Zveřejněno: 23-05-2017